Antioxidanty - úvod

V současné době na každého z nás neustále útočí různé reklamy, které mají ve svém podtextu zdraví – stačí si vzpomenout na jogurty a jiné mléčné produkty, různé margaríny, oplatky apod. - jejich výrobci se nás snaží přesvědčit, že látky v nich obsažené skutečně mohou ovlivnit náš život. Stále větší zájem je o skupinu látek, která si říká antioxidanty. Jsou skutečně tak účinné, jak se o nich tvrdí, dokáží prodloužit život popř. nás zbavit různých neduhů?

Už na základní škole nás učí, že ty nejmenší částice, ze kterých se naše tělo skládá, jsou atomy. Tyto atomy tvoří molekuly, které drží pohromadě vazby mezi jednotlivými elektrony. Někdy se stane, že se elektron odtrhne a vzniká tzv. volný radikál. Volné radikály jsou tedy nestálé a reaktivní sloučeniny, které vyhledávají další elektron, aby tvořily stabilní molekulu (nejčastějšími zástupci jsou kyslíkové a dusíkové molekuly). Účinek bývá takový, že pokud existuje těchto látek příliš mnoho, vzniká tzv. oxidační stres (je způsoben např. kouřem, smogem, UV a RTG zářením, stresem, zvýšenou spotřebou kyslíku při cvičení a mnoha dalšími faktory). Takto vzniklé volné radikály napadají v největší míře náš genetický materiál (DNA) a vznikají různé mutace, poruchy, nemoci. Faktem ale také je, že bez volných radikálů bychom nemohli žít – slouží nám i tak, že ničí bakterie, jsou důležité k získávání energie apod.

Abychom odstranili negativní účinky volných radikálů, potřebujeme mít dostatek tzv. antioxidantů – jsou to látky, která chrání naše tělo proti procesu zvaným oxidace. Abychom mohli jakoukoli látku považovat za antioxidant, musí potlačovat destrukční činnost volných radikálů tím, že jim daruje elektrony a ochrání tak každou tělesnou buňku před jejím okradením. Musí to však dělat efektivně – několik molekul antioxidantů musí neutralizovat mnoho molekul volných radikálů.

Existují dva druhy antioxidantů – jedny ty, které si vytváří naše tělo samo (enzymy, koenzymy, sloučeniny obsahující síru), ty druhé pak musíme získat ze stravy (jedná se o známé vitamíny C a E, , karoteny a různé fytochemikálie). Minerály samy o sobě nejsou antioxidanty, některé z nich se ale mohou stát vitálními složkami antioxidačních enzymů vytvářených tělem (selen, železo, mangan, měď, zinek).

Platí pravidlo, že různé antioxidanty nás chrání proti různým typům volných radikálů v různých částech buněk a v různých částech těla. Účinek jednotlivých antioxidantů není izolovaný, ale působí tzv. synergickým efektem (celkový efekt všech antioxidantů je větší než součet účinků jednotlivých látek) – antioxidanty si ve svých účincích skutečně pomáhají (jako např. členové jednoho sportovního týmu).

Je také zajímavé, že některé antioxidanty mohou regenerovat jiné (antioxidant se poté, co neutralizuje volný radikál, sám stává volným radikálem). Jiný antioxidant pak může pomoci tento vyčerpaný regenerovat - například vitamín C regeneruje vitamín E.

Kde všude najdeme důležité antioxidační látky?

Ovoce a zelenina obsahují velké množství těchto sloučenin, ale většina lidí nekonzumuje dostatek stravy tohoto druhu. Významné procento antioxidantů se ničí při zpracování potravin (např. vitamin E běžně obsažený v olejích mizí při jejich rafinaci, vysoké koncentrace vitamínu E v pšenici se ztrácejí v průběhu skladování, mletí na bílou mouku a tepelného zpracování - pečení chleba apod). Dokonce i některé fytochemikálie (především bioflavonoidy) se z potravin záměrně odstraňují, protože mají hořkou chuť. Proto jediným spolehlivým zdrojem jsou kvalitní přírodní doplňky stravy.

Můžeme od antioxidantů čekat pomoc?

Teorii volných radikálů a antioxidantů přijímá v současnosti převážná většina vědců.

Antioxidačním látkám se připisuje široká řada zajímavých účinků – odborníci tvrdí, že mohou snížit riziko propuknutí více než 80% nemocí – rakoviny, srdečních problémů, mohou zpomalovat procesy stárnutí a mnoho jiných.

Víte, že...

každá buňka našeho těla je napadána volnými radikály přibližně 10 000x za den?



Škola zdravého vaření