Čaj

Čaj je po vodě druhým nejvíce konzumovaným nápojem na světě. Z hlediska historie, kultury i léčivých účinků je klasický čajovník téměř zázračnou bylinou.

Jeho kvalita závisí na mnoha faktorech – na původu čajovníku (nadmořská výška, podnebí), způsobu pěstování, technice sběru (ručně, strojově) i samotném zpracování (sušení, fermentování, míchání) – v souvislosti s tím vznikly některé obecně přijímané a zavedené pojmy.

Čajovník se pěstuje v subtropických oblastech od jara do podzimu (Japonsko, Cejlon, Darjeeling), v tropických hornatých oblastech dokonce po celý rok (Malajsie apod). Jsou známy dvě odrůdy čajovníku - Camellia sinensis a Camellia assamica. Jsou to celoročně zelené stromy, které v ideálních podmínkách mohou dorůstat do výšky až 12 metrů. Čajovník potřebuje klima tropického až subtropického podnebí a v těchto podmínkách se mu daří až do nadmořské výšky 2100m (čím výše je oblast položená, tím nižší jsou čajovníkové keře a menší sklizeň). Aby se dosáhlo příznivějších podmínek sklizně, upravují se stromy do tvaru keřů – proto se hovoří o čajovníkovém stromu, keři nebo trsu.

V oblastech s tradičním pěstováním (např. Darjeeling, Japonsko) se čaje sklízejí ručně – převážně v podobě dvou lístků a jednoho pupenu – dobře vyškolený sběrač dokáže sklidit za den až 40 kg čerstvého čaje, ze kterého se získá přibližně 10 kg sušeného materiálu určeného pro spotřebu. Ručním sběrem se získá čaj o mnohem vyšší kvalitě než při strojové sklizni (ale v Japonsku byl např. strojový způsob sklizně a prosevu tak propracován, že při něm nedochází k žádným ztrátám kvality).

Čaj je po dlouhá staletí oblíbený nejen pro svoji typickou chuť a aroma, ale také kvůli zajímavý účinkům na náš organismus. Doposud bylo v čajovníku objeveno přes 400 různých účinných látek – mezi nejznámější patří bezpochyby kofein, vitamíny C, B a E, minerály a stopové prvky, různé enzymy, éterické oleje a mnoho jiných. Mezi hodně diskutované aktivní látky v čajovníku patří v současné době také skupina tzv. polyfenolů – zjistilo se, že mají silné antioxidační účinky, v některých zemích se dokonce extrakty ze zeleného čaje (s vysokým obsahem silného antioxidantu EGCG, o kterém píšeme na jiném místě) používají při podpůrné léčbě některých druhů rakoviny.

Množství takových látek v čaji je pochopitelně dáno oblastí, kde se čajovník pěstuje, a stářím lístku v okamžiku jeho sběru (v mladých lístcích je obsaženo hodně kofeinu, ve starších pak více tříslovin).

Pokud se sklizené čajové lístky suší opatrně, obsah těchto látek se příliš nemění (jedná se většinou o přirozené konzervování). Při výrobě a zpracování černého čaje se naopak používá oxidace a fermentace, které výrazně ovlivňují obsah prospěšných látek v čaji, s tím i jeho chuť a účinky na naše zdraví.

Nejčastěji používané výrazy při sklizni a zpracování čajovníku

Lexikon čajů



Škola zdravého vaření