Články - Složky stravy

Koriandr pochází pravděpodobně z Malé Asie, v současné době se však pěstuje po celém světě. Sušená semena této bylinky jsou známa už z dávných dob – byla nalezena v hrobkách egyptských faraónů, jako lék používal koriandr např. i Hippokrates.

Celý článek →

Pažitka patří v Evropě mezi nejvyhledávanější druhy koření především pro svoji velmi jemnou chuť. Pochází pravděpodobně ze středomoří, běžně však roste i v Asii a Americe, nejčastěji kolem vodních toků.

Celý článek →

Skořice je velmi oblíbené koření na celém světě, svůj původ má tento strom v Asii, kde sloužil jako koření i lék. Zmínky o skořicovníku pochází už z Číny před 4000 lety, jako koření jej používali i staří Řekové.

Celý článek →

Tato bezesporu zajímavá rostlina pochází původně z oblastí kolem Středozemního moře a z Malé Asie. Účinky šalvěje jako koření i léku jsou známy už po dlouhá staletí – k léčivým rostlinám patřila už ve starověkém Římě.

Celý článek →

Fenykl je populární bylinou, kterou užívá lidstvo jako koření i lék již velmi dlouho. Tato rostlina s příjemnou vůní pochází původně z jižní Evropy.

Celý článek →

Tato rostlina má svůj původ ve střední a jihozápadní Asii. V současné době se pěstuje především ve Francii, kde je také jako koření velmi oblíbený (nejčastěji je najdeme ve francouzských hořčicích).

Celý článek →

Čerstvé i sušené listy této rostlinky byly známy jako koření i lék už od starověku, staří Římané podávali tymián pro svůj posilující účinek zápasícím gladiátorům, ve starověkém Egyptě používali silice tymiánu k balzamování mumií.

Celý článek →

Exotické koření se silně aromatickou sladkou vůní a hořkou příchutí, které nechybí snad v žádné české domácnosti, jsou vlastně sušená a nerozvitá květná poupata stále zeleného tropického stromu hřebíčkovníku.

Celý článek →

Pepř patří mezi nejuniverzálnější koření na celém světě. Je známo téměř 1600 druhů pepře, jako koření se používá asi 6 druhů, které rostou především v jižní Asii.

Celý článek →

Kmín je jedním z nejstarších známých koření - byl nalezený už v lidských sídlech z doby kamenné, důkazy o jeho hojném používání jsou známy z antického období i středověku.

Celý článek →

Rozmarýn lékařský, v dřívějších dobách symbol lásky a věrnosti, je stále zelený keř pocházející z jihozápadní Evropy. Tato rostlinka, dnes používaná převážně v podobě koření, má velmi zajímavou minulost.

Celý článek →

Bobkový list je v celosvětové kuchyni velmi známé a rozšířené koření, které pochází z keře se stále zelenými listy - vavřínu vznešeného.

Celý článek →

Oregáno (dobromysl obecná) je vytrvalá bylina, hojně rozšířená v Evropě i Asii. Botanicky je příbuzná jednoleté majoránce, v našich zeměpisných šířkách roste v křovinách, ve světlých lesích, na pasekách, na slunných stráních, často se pěstuje i v zahradách.

Celý článek →

Výrobci nízkokalorických sladidel si už mnoho let mnou ruce - celosvětový trh s jejich produkty roste, poptávka lidí po sladidlech této kategorie je stále větší.

Celý článek →

Bazalka je společně s oregánem jedno ze základních koření jihoevropských kuchyní. Její jméno pochází z řeckého "basilikos", což znamená "královská".

Celý článek →

Anýz byl vždy oblíbený pro své účinky - už ve starém Římě byly občas po bohatém jídle podávány anýzové koláče, které podporovaly trávení, ve středověku se za stejným účelem jedla kandovaná anýzová semínka.

Celý článek →

Majoránka patří mezi nejznámější a nejdůležitější koření v naší kuchyni. Je to léčivá rostlina, jejíž účinky znali už staří Egypťané.

Celý článek →

Složení (%) vlákniny ovoce, zeleniny a obilnin (dle Velíška, 1999)

Celý článek →

Obsah (% sušiny) vlákniny v potravinách (dle Velíška, 1999)

Celý článek →

Obsah vitaminu E (mg/kg či mg/l) v jedlém podílu některých potravin (podle Velíška,1999)

Celý článek →

Obsah resveratrolu (mg/kg) v některých druzích syrové zeleniny (podle Šmidrkala et al., 2001)

Celý článek →

Obsah karotenoidů (mg/kg) v jedlém podílu čerstvé zeleniny a ovoce.

Celý článek →

Obsah kyseliny listové v jedlém podílu některých potravin (podle Velíška, 1999)

Celý článek →

Tabulka složení potravim - přísady

Celý článek →

Tabulka složení potravim - výrobky z ovoce a zeleniny

Celý článek →

Tabulka složení potravim - sladkosti

Celý článek →

Tabulka složení potravim - rychlé občerstvení, tuky

Celý článek →

Tabulka složení potravim - oplatky, sušenky

Celý článek →

Tabulka složení potravim - obiloviny, pečivo

Celý článek →

Tabulka složení potravim - nápoje

Celý článek →

Tabulka složení potravim - cereálie, müsli

Celý článek →

Tabulka složení potravin - zelenina

Celý článek →

Tabulka složení potravin - sýry

Celý článek →

Tabulka složení potravin - ovoce

Celý článek →

Tabulka složení potravin - mléko a mléčné výrobky

Celý článek →

Tabulka složení potravin - maso, ryby

Celý článek →

Tabulka složení potravin - masné výrobky

Celý článek →

Tabulka složení potravin - jogurty

Celý článek →

Tabulka složení potravin - houby, ořechy

Celý článek →

V této části sekce můžete najít zástupce nejčastěji používaných potravin s označením základních parametrů, jako je obsah energie, sacharidů, tuků, bílkovin.

Celý článek →

V současné době se o selenu hovoří jako o jedné z nejdůležitějších látek v obraně proti nemocem.

Celý článek →

I přesto, že náš organismus potřebuje jen minimální množství tohoto prvku, je natolik důležitý, že se uměle přidává do různých potravin, nejčastěji do soli. Jeho nedostatkem trpí téměř 2 miliardy lidí na celém světě.

Celý článek →

Chrom je stopový prvek, který se vyskytuje v několika chemických formách. Převážná část naší populace trpí nedostatkem právě tohoto prvku.

Celý článek →

Nasycené, mononenasycené, polynenasycené a další

Celý článek →

Sacharidy (synonymum glycidy, uhlohydráty, uhlovodany a karbohydráty) jsou hlavním zdrojem energie pro většinu buněk v lidském těle a jsou proto jedny z nejdůležitějších látek, jejichž příjem bychom měli pravidelně sledovat.

Celý článek →

Třetí nejčastěji zastoupený minerál v těle. Společně s dalšími minerály pomáhá draslík vést nervové vzruchy a reguluje srdeční tep a tlak.

Celý článek →

Fosfor je – hned po vápníku – druhým nejčastěji zastoupeným minerálem v těle. Přibližně 85% celkového množství je obsaženo v kostech a zubech, zbytek je rozdělen v krvi a některých tkáních.

Celý článek →

Společně s vápníkem patří mezi nejdůležitější minerály vůbec. I přesto, že v našem těle je obsaženo přibližně 30g tohoto prvku, pomáhá v prevenci mnoha chronických nemocí.

Celý článek →

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.

Celý článek →

Minerály jsou v těle obsaženy jen v malých množstvích – celkově tvoří přibližně 4 procenta tělesné váhy. Tyto anorganické látky jsou nezbytné pro celou řadu životních procesů.

Celý článek →

Fytochemické látky jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Nepatří mezi vitamíny ani minerály nebo vlákninu, přesto jsou pro naše zdraví nesmírně důležité. Bylo zjištěno, že fytochemické látky mají zajímavé pozitivní účinky na lidský organismus.

Celý článek →

Vláknina sice nemá žádnou výživovou hodnotu, ale hraje nesmírně důležitou roli v udržování dobrého zdravotního stavu.

Celý článek →

Riboflavin (vitamín B2) hraje životně důležitou roli při tvorbě hormonu štítné žlázy, který urychluje metabolismus a pomáhá zajišťovat energetickou potřebu pro všechny tělesné orgány.

Celý článek →

Vitamín B1, nazývaný thiamin, je důležitým členem vitamínů B komplexu. Je důležitý pro přeměnu sacharidů z potravy v energii.

Celý článek →

Nejznámější, nejrozšířenější a zároveň nejčastěji používaný vitamín. Jeho chemický název – kyselina askorbová – je odvozen od jeho schopnosti předcházet kurdějím (skorbutu).

Celý článek →

Vitamín E je směsí několika podobných látek s příbuzným účinkem (označují se jako tokoferoly a tokotrienoly).

Celý článek →

Přehled nejdůležitějších mastných kyselin

Celý článek →

chemické struktuře nenasycených tuků se nachází dvojná vazba – některé atomy uhlíku nejsou plně obsazeny atomy vodíku.

Celý článek →

V chemické struktuře nasycených tuků jsou atomy uhlíku obsazeny („nasyceny“) atomy vodíku. Tuto kategorii tuků můžeme ze stravy zcela vyloučit.

Celý článek →

Přehled vybraných neesenciálních aminokyselin

Celý článek →

Přehled vybraných esenciálních aminokyselin

Celý článek →

Nejdůležitější funkcí vitamínu K je podpora srážení krve.

Celý článek →

Vitamín D slučuje několik chemicky příbuzných látek. Nejdůležitějším z nich je vitamín D3 (cholekalciferol), který vzniká v kůži působením slunečního záření.

Celý článek →

Vitamín A (retinol) je nezbytný pro dobrý zrak. Jeho prekurzorem (předstupněm) v našem organismu jsou tzv. karoteny – naše tělo si z nich dokáže vyrobit dostatečné množství vitamínu A.

Celý článek →

Vitaminy jsou esenciální látky, které v našem organismu plní mnoho důležitých funkcí (nezbytné pro udržení řady tělesných funkcí a výstavbu nových tkání, hrají důležitou roli v prevenci některých onemocnění, zpomalují projevy stárnutí a jsou schopny posilovat imunitní systém našeho těla).

Celý článek →

Tuky jsou společně s bílkovinami a sacharidy základní stavební složkou našeho těla. Plní řadu nezbytných funkcí - jsou rozpouštědly pro vitaminy A, D, E, K, důležitou zásobárnou energie, jsou nezbytné pro tvorbu pohlavních i nadledvinových hormonů, stavební součástí buněčných membrán atd.

Celý článek →

Bílkoviny jsou základním stavebním materiálem těla - jsou nezbytné pro růst, údržbu a opravu tělesných tkání, tvoří základní strukturu kostí, kůže, svalových vláken, enzymů a hormonů.

Celý článek →