Co je autismus? Co způsobuje autismus?

Co je autismus? Co způsobuje autismus? Odborníci se domnívají, že autismus (vývojové duševní postižení) se projevuje nejčastěji během prvních tří let života člověka. Autismus je výsledkem neurologického onemocnění, které má vliv na normální funkci mozku ovlivňující komunikační a sociální dovednosti. Lidé s autismem mají potíže s nonverbální komunikací, celou řadou sociálních interakcí a s činnostmi, které zahrnují prvky hry či vtipkování. Termín "autismus" použil poprvé švýcarský psychiatr Eugene Bleuler v roce 1911 podle řeckého "sám, já" (dle obtíží schizofreniků při komunikaci s druhými lidmi).

Autismus je onemocnění se širokým spektrem příznaků - žádní dva lidé s autismem nebudou mít přesně stejné příznaky. Stejně jako zažívají různé kombinace symptomů, budou mít někteří lidé mírné příznaky, zatímco u jiných bude postižení težší. Zde je seznam nejčastějších charakteristik, zjištěných u lidí s autismem:

Sociální dovednosti

Způsob, jakým člověk s autismem komunikuje s jinou osobu, je pochopitelně odlišný v porovnání se zbytkem populace. Pokud nejsou příznaky závažné, může se osoba s autismem zdát společenský neobratná, někdy neúmyslně útočna ve svých komentářích či připomínkách, anebo úplně nesynchronizována s ostatními účastníky komunikace. Člověk, u kterého jsou příznaky autismu závažnější, budí dojem úplného nezájmu o ostatní osoby. Lidé, kteří přicházejí do kontaktu s autisty často uvádí, že autisté se velmi zřídka dívají do očí. Nicméně, se zlepšující se zdravotní péčí a schopností zdravotníků, rodičů či učitelů detekovat příznaky autismu v ranějším věku se oční kontakt mezi lidmi s autismem zlepšuje. U mnoha autistů s lehčími příznaky je dokonce možné, že se naučí, že oční kontakt je pro většinu lidí důležitý a zapamatují si jej dodržovat.

Osoby s autismem často nezachytí narážky, které si dáváme navzájem, když chceme upoutat něčí pozornost. Autista nemusí rozpoznat, že se s nimi někdo snaží mluvit. Autisté mohou mít také velký zájem o komunikaci s konkrétní osobu (či skupinou soob), ale nedostatek sociálních schopností jako u ostatních osob jim neumožňuje se plně zapojit.

Empatie

Osoby s autismem obtížněji chápu pocity ostatních lidí. Jejich schopnost vcítit se instinktivně do ostatních je mnohem slabší než u jiných lidí - praxí se však tato schopnost může velmi zlepšit. Při rozhovoru s osobou s autismem můžeme nabýt pocitu, jako bychom komunikovali pouze jednosměrně - autisté budí dojem, že mluví spíše "na" lidi, než "k" lidem. Pokud je zaujme nějaké téma, jsou schopni o něm dlouze komunikovat - ovšem komunikace bude postrádat dostatek nápadů, myšlenek a pocitů, než kolik by mohlo být v rozhovoru s osobou, která nemá autismus.

Fyzický kontakt

Většina dětí s autismem nemá rádo mazlení nebo doteky tak, jako ostatní děti. Bylo by však nesprávné myslet si, že jsou takové všechny. Hodně z nich rádo např. obejme lidé, kteří jsou mu nejbližší - rodiče, babičku, dědečka, sourozence nebo učitele - a velmi si to užije. Často je to otázka praxe.

Hlasité zvuky, některé vůně a světla

Autisté nemají rádi náhlé hlasité zvuky, některé pachy a náhlé změny v okolní teplotě či intenzitě osvětlení. Mnoho odborníků se domnívá, že problém není v samotné hladině  hluku, zápachu či světla, ale spíše v momentu překvapení a neschopnosti se na změnu připravit - podobně jako u reakce na překvapivý fyzický kontakt. Pokud osoba s autismem ví, co se bude dít a očekává to, bude se s tím vyrovnávat mnohem lépe.

Řeč

Čím těžší forma autismu, tím více jsou postiženy komunikační dovednosti. Mnoho dětí s autismem nemluví vůbec. Autisté často opakují slova či fráze, které slyší a jejich projev může znít více formálně a strojeně v porovnání s ostatními lidmi.

Repetitivní chování

Osoba s autismem má ráda předvídatelnost. Rutina je její nejlepší přítel. Provádět pohyby znovu a znovu je do značné míry součástí jejího života. Lékaři se často setkávají např. s tím, že autisté kreslí stejný obrázek znovu a znovu, stránku po stránce, či skákají z jednoho konce místnosti na druhý, klidně i po desítky minut. Lidé bez autismu jsou mnohem přizpůsobivější změnám ve zvycích či řádu. Zdravé děti se mohou těšit na večerní "kolečko" koupele či sprchy, čištění zubů, převlečení do pyžama a ulehnutí do postele - a nemá problém s občasným prohozením např. čištění zubů a koupele. Pro děti s autismem může i tak drobná změna řádu vést k frustraci s rozrušení. Někteří lidé se domnívají, že je vhodné děti s autismem učit lépe se vyrovnávat se změnami, nicméně nutit je k přijetí změn není na místě.

Dítě s autismem se vyvíjí odlišně

Zatímco dítě bez autismu se bude vyvíjet v mnoha oblastech relativně bez potíží, nemusí tomu tak být v případě dětí s autismem. Jejich kognitivní dovednosti se mohou rozvíjet normálním tempem, zatímco jejich sociální a jazykové dovednosti pokulhávají. Některé děti s autismem však naopak mohou oplývat mnohem širší slovní zásobou než jejich vrstevníci, nicméně mohou zase zaostávat v motorických schopnostech.

Učení může být nepředvídatelné

jak rychle se děti s autismem učí věci je nepředvídatelné. Mohou se různé dovednosti či znalosti naučit mnohem rychleji než ostatní děti (např. čtení dlouhých slov), jen aby  na ně později třeba úplně zapomněli. Většinou se něco naučí složitou cestou, než objeví, jak to dělat jednoduše.

Tiky

U autistů není neobvyklé, že mají tiky. Jedná se o fyzické pohyby, které mohou být trhané. Některé z nich mohou být poměrně komplikované a mohou probíhat po dlouhou dobu. Někteří autisté jsou schopni ovlivňovat, kdy k nim dochází, ostatní ne. Autisté s tiky často říkají, že se musí tímto způsobem fyzicky vyjádřit, jinak pociťují nekončící
nutkání.

Mýty o autismu

Osoby s autismem cítí lásku, štěstí, smutku a bolesti, stejně jako všichni ostatní. Jen proto, že někteří z nich nemohou vyjádřit své pocity stejně jako jiní, neznamená vůbec, že nemají city - mají! Je velmi důležité, aby tento mýtus vymizel. Ne všichni lidé s autismem mají neuvěřitelný dar v matematice či hudbě. Lidé s autismem jsou obyčejní  lidé... s autismem.
 

Ilustrační obrázek: © Pixmac.cz



Škola zdravého vaření