Co je obezita?

Co je obezita? Za obézního je považován takový člověk, jehož tělesná hmotnost je nejméně o 20% vyšší, než by měla být. Je prokázáno, že taková nadváha může mít i negativní dopad na zdravotní stav. Pokud se hodnota našeho Body Mass Indexu (BMI) pohybuje mezi 25 a 29,9, definujeme takový stav jako nadváhu. Hodnota nad 30 je považována již za obezitu.

Co je to Body Mass Index (BMI)?

BMI je statistická hodnota spočítána z naší telesné výšky a váhy. Je považována za užitečnou a jednoduchou metodu, jak odhadnout zdravou tělesnou hmotnost, nicméně neměří procento tělesného tuku. Měření BMI může být někdy zavádějící - svalnatý sportovec může mít vysoké BMI, ale má mnohem méně tuku než běžný člověk, jehož BMI je nižší. Nicméně, obecně může být měření BMI užitečným ukazatelem pro každého z nás.

Jak se člověk stane obézním?

Lidé se stávají obézními z několika důvodů, mezi ty nejčastější patří:

1. Spotřeba příliš mnoha kalorií

Lidé jedí mnohem více než dříve. Toto bylo pravdou donedávna pouze v rozvinutých zemích - nicméně tento trend se rozšířil po celém světě. I když jsou vynakládány miliardy dolarů na kampaně podporující zdravou stravu, většina z nás se i nadále přejídá. V roce 1980 bylo např. v USA 14% dospělé populace obézní, v roce 2000 toto číslo již dosáhlo 31%. Spotřeba kalorií u žen se v USA zvýšila z 1542 kalorií na den v roce 1971 na hodnotu 1877 v roce 2004. U mužů to bylo z 2450 kalorií v roce 1971 na hodnotu 2618 v roce 2004. Většina lidí lidí by předpokládala, že toto zvýšení kalorií sestává převážně z tuků - není tomu tak; jedná se hlavně o sacharidy (cukry). Masová konzumace slazených nápojů významně přispěla ke zvýšenému příjmu sacharidů u většiny mladých lidí v posledních třech desetiletích. Spotřeba jídla z fast-foodů se za stejné období dokonce ztrojnásobila.

2. Sedavý životní styl

S příchodem televize, počítačů, videoher, dálkového ovládání, praček, myček nádobí a dalšího moderního vybavení si většina lidí zvykla na pohodlný, sedavý způsob života ve srovnání např. s jejich rodiči a prarodiči. Před dvaceti až třiceti lety byli lidé zvyklí chodit pěšky na nákup, k pekaři, do banky apod. Dnes, kdy existují velké supermarkety (většinou mimo centrum města) si lidé zvykli jezdit všude autem. Je běžné, že někteří lidé volí cestu automobilem i na vzdálenost několika set metrů, než aby šli raději pěšky. Základní rovnice je jednoduchá - čím méně se budete pohybovat, tím méně kalorií spálíte. Nicméně, není to pouze otázka energie. Fyzická aktivita má vliv také na to, jak pracují naše hormony a hormony následne ovlivnují zpusob zpracování stravy v organismu. Několik studií ukázalo, že tělesná aktivita má příznivý vliv na hladinu inzulínu - udržuje ji na stabilní hodnotě. Nestabilní hladina inzulínu  je úzce spojena s přibýváním na váze.

3. Nedostatek spánku

Pokud si nedopřáváme dostatek spánku, zdvojnásobujeme riziko, že ztloustneme. Toto platí pro dospělé i děti. Byly provedeny studie u více než 28.000 dospělých a 15.000 dětí, kde se prokázalo, že nedostatek spánku podstatně zvyšuje riziko obezity u obou skupin. Nevhodný spánkový režim může vést k obezitě přes zvýšenou chuť k jídlu v důsledku hormonálních změn. Pokud málo spíme, naše tělo produkuje ghrelin - hormon, který stimuluje chuť k jídlu, a zároveň produkuje méně leptinu - hormonu, který chuť k jídlu naopak potlačuje.

4. Léky

Některé léky mohou způsobit nárůst tělesné hmotnosti. Existují rozdíly v reakci a nárůstu váhy mezi jednotlivými skupinami léků. V případě velkého příbytku na váze je vhodné konzultujtovat tuto situaci s ošetrujícím lékařem.

Léčba obezity


Léčba obezity má dva hlavní cíle:
  1. Dosáhnout správné hmotnosti
  2. Udržet dosaženou váhu
Obézní lidé jsou často nedůvěřiví k léčbě, protože si myslí, že aby dosáhli hmatatelných výsledků, musí hodně zhubnout. To však není pravda. Jakákoli obézní osoba, která ztratí byť jen 5 až 10 procent její tělesné hmotnosti, pocítí výrazné zlepšení zdravotního stavu. Je důležite si uvědomit, ze každý rozumný úbytek na váze je dobrým startem a velkým úspěchem. Studie prokázaly, že obézní lidé, kteří hubnou pomalu a vytrvale, tj. např. jeden až dva kilogramy za měsíc, jsou celkově úspěšnější v udržení cílové hmotnosti. Úspěšného a trvalého hubnutí je nejlépe dosaženo v důsledku fyzické aktivity a změny stravovacích návyků. Některým lidem mohou být předepsány léky, zatímco jiným pomůže operace.

Změny v jídelníčku

Obézním lidem je obecně často doporučováno snížit celkový denní kalorický příjem a konzumace více ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Je důležité, aby potrava byla pestrá. Spotřeba cukru, rafinovaných cukru a některých tuků by měla být výrazně snížena. Nezapomeínejme, že před většími změnami v jídelníčku je vhodné se poradit se svým lékařem či dietologem.

Pokud se budeme snažit zhubnout pomocí různých drastických diet, setkáme se pravděpodobně s následujícím:

- mohou nás potkat různé zdravotní potíže
- pravděpodobně se dostaneme do vitamínového deficitu
- pravděpodobnost selhání bude výrazně vyšší

Fyzická aktivita

Čím více se budeme hýbat, tím více naše tělo spálí kalorií. Chceme-li přijít o kilogram tuku, musíme spálit přibližně 7.000 kalorií. Pokud jsme obézní a chceme začít s nějakou fyzickou aktivitou, svižná chůze patří mezi ty nejvhodnější. Kombinace fyzické aktivity se správnou stravou výrazně zvýší naše šance na úspěšné a trvalé hubnutí. Pokusme se najít činnosti, které se vejdou do našeho denního režimu. Cokoliv, co se stane součástí každodenního života, se pravděpodobne stane dlouhodobým zvykem. Používáme-li výtah, vystupujme jedno nebo dvě patra před cílem a zbytek jděme po schodech. Stejný princip použijme u jízdy autem nebo prostředky hromadné dopravy - mužeme zaparkovat ci vystoupit o něco dříve a zbytek jděte pěšky. Pokud jsou naše oblíbené obchody v "docházkové" vzdálenosti, zkusme jednou nechat vaše auto doma.

Pokud jsme však velmi obézní, je potreba postupovat s rozvahou a každý krok či rozhodnutí konzultovat s lékařem.

Předepisování léků pro hubnutí

Předepisování léků by mělo být zvažováno pouze jako poslední možnost. Pokud člověk zjistí (z různých důvodů), že je opravdu mimořádně těžké zhubnout, nebo pokud jeho obezita dosáhla takové úrovně, kdy významně ohrožuje jeho zdraví, je na místě zvážit použití léků.

Předpis léků by měl být zvažován pouze tehdy, pokud:
  • jakékoli jiné postupy jak zhubnout selhaly
  • je BMI člověka nad 27 a má diabetes, hypertenzi či spánkovou apnoe
  • je BMI člověka nad 30

Zdravotní rizika spojená s obezitou

Degenerace kostí a chrupavek (osteoartróza)
Obezita je podstatným rizikovým faktorem pro osteoartrózu ve většině kloubů, zejména na kolenním. Obezita zvyšuje riziko osteoartrózy u kolenního kloubu (predevším u žen) až devětkrát.

Ischemická choroba srdeční
Obezita s sebou nese také nežádoucí účinky spojené s kardiovaskulární soustavou. Zvýšená zátěž či vyšší krevní tlak způsobují vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

Žlučník
Nadváha představuje významný rizikový faktor pro žlučníkové kameny. V takových případech játra produkují nadbytek cholesterolu, který poté přesycuje žluč. Hlavním viníkem jsou v tomto případě nasycené tuky a rafinované cukry.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Existuje několik důvodů, proč obezita způsobuje hypertenzi, ale zdá se, že nadbytečná tuková tkáň vylučuje látky, které se dostanou do ledvin, což vede k hypertenzi. Obezita navíc znamená obecně vyšší produkci inzulínu - a přebytek inzulínu zvyšuje krevní tlak.

Respirační problémy
Obezita může způsobit dýchací potíže. Dýchání je obtížné, neboť plíce jsou zmenšené a hrudní stěna se stává velmi těžkou a obtížné na roztažení.


Rakovina
V roce 2002 bylo v USA diagnostikováno 41.000 nových případů rakoviny, u kterých byla určena jako jedna z příčin obezita.

Spánková apnoe
Bylo zjištěno, že obezita je jednou z příčin spánkové apnoe. Snížení hmotnosti je pak srovnatelné s úbytkem závažnosti spánkové apnoe.

Infarkt
Rostoucí míra obezity je spojena s vyšším rizikem infarktu.

Diabetes typu 2
Jedním z nejsilnějších rizikových faktorů pro diabetes typu 2 je obezita.

Ilustrační obrázek: © Pixmac.cz



Škola zdravého vaření