Francouzský paradox

Na celém světě se stále častěji diskutuje o problémech stravování v souvislosti s naším zdravím. Vzhledem k tomu, že více než polovina všech lidí umírá na nemoci srdce a cév, pozornost veřejnosti se zaměřuje právě na problematiku stravovacích návyků přímo ovlivňujících kardiovaskulární systém. V dnešní době snad nepotkáme člověka, který by neslyšel o francouzském paradoxu.

Co se skrývá za tímto označením?

S tímto pojmem vyrukoval před více než 15 lety jistý francouzský kardiolog, který se tím snažil vysvětlit velmi nízký výskyt infarktů mezi francouzskou populací. Pravdou je, že Francouzi trpí až o 40% nižším výskytem kardiovaskulárních chorob než obyvatelé některých jiných západních zemí. A to i přesto, že příliš nedbají na svou životosprávu, nesportují, konzumují tučná jídla a průměru vykouří mnohem více cigaret.

Nízký výskyt srdečních problémů se vysvětluje právě pravidelnou konzumací vína, na kterou jsou Francouzi tak pyšní.

Je prokázáno, že u pravidelných konzumentů vína se projevují nižší sklony k srdečně-cévním onemocněním než u příjemců jiného alkoholu. V tomto případě jsou na tom Francouzi velmi dobře - každý Francouz vypije ročně průměrně 67 litrů vína, zatímco obyvatelé jiných států (snad výjimkou Řecka) několikanásobně méně (typickým příkladem jsou Američané, na které připadá pouhých 6 litrů). Francouzi pijí víno každý den hlavně k jídlu - tato jejich záliba vede k prokazatelným krevním změnám, které pozitivně ovlivňují celý oběhový systém. Mohou za to látky se silnými antioxidačními účinky obsažené ve víně – mezi nejznámější patří polyfenoly a flavonoidy. Mezi známé a hojně propagované antioxidanty patří resveratrol – této látce vědci věnují velkou pozornost, spousta výrobců doplňkové výživy ji začala okamžitě přidávat do svých výrobků. Resveratrol má v našem těle zajímavé účinky - snižuje především přilnavost cholesterolu k cévním stěnám, čímž preventivně působí proti vzniku ateroslerózy, byly také prokázány jeho protinádorové účinky. Tuto látku si některé rostliny vytváří jako obranu proti patogenům. Ve vinných hroznech se resveratrol ukládá ve slupce a jeho množství se zvyšuje např. při výskytu houbových chorob, za chladného počasí nebo působením ultrafialového záření.

Většina odborníků se přiklání k názoru, že bychom měli volit spíše víno červené než bílé.

Rozdíl spočívá právě ve způsobu výroby – většina prospěšných látek se nachází ve slupkách hroznů. Bílé víno se vyrábí z kvašené hroznové šťávy, která neobsahuje slupky, pro výrobu červeného vína se používají plody i se slupkami. Podle výzkumů se v červeném vínu nachází padesátkrát až stokrát větší množství resveratrolu než ve víně bílém.

A jak je to s doporučeným množstvím pití vína?

Odborníci doporučují mužům pít dvěčtyři deci vína denně, ženám přibližně o polovinu méně. Uváděné čtyři decilitry červeného vína obsahují v průměru 1 miligram resveratrolu, což je z dlouhodobého hlediska účinné množství, které např. ovlivňuje hladinu cholesterolu.

Některé výzkumy prokázaly, že pro prevenci rakoviny potřebujeme mnohem vyšší příjem tohoto antioxidantu (řádově v desítkách miligramů) – v tomto případě je vhodné k pravidelné konzumaci vína zvolit i některý doplněk stravy s obsahem této zajímavé látky.



Škola zdravého vaření