Kvalita vody

Před vznikem průmyslové civilizace lidé často umírali, protože pili kontaminovanou vodu – infekcí z vody byly způsobovány různé nebezpečné nemoci (cholera, tyfus, úplavice apod). V moderní době byly tyto nemoci vymýceny, ale s rostoucí populací a zvýšenou poptávkou pitné vody se také zvyšuje množství látek, které způsobují nebezpečnou kontaminaci. Hlavním zdrojem znečištění (především podzemní) vody je průmyslový odpad, žumpy, podzemní benzínové nádrže, zemědělská hnojiva, dokonce i radioaktivní odpad, který se může dostat do životního prostředí, a to především kvůli některým nedostatkům v procesu jeho likvidace.

Na celém světě se stále zpracovává velké množství ropných produktů – jakékoli nehody a úniky v průběhu transportu a používání jsou příčinou nebezpečných kontaminací (např. 1 litr benzínu dokáže znehodnotit až 5 milionů litrů pitné vody). Často diskutovaným problémem je obsah MTBE ve vodě - jedná se o benzínové aditivum, které se používá za účelem lepšího spalování benzínu a omezení jeho škodlivosti v ovzduší. Do pitné vody může pronikat zn podzemních skladovacích nádrží a lodí, biologicky je to nerozložitelná látka a patří mezi lidské karcinogeny.

Přes 80% naší populace kupuje vodu od vodáren – spousta lidí je stále přesvědčena, že voda, která nám teče z kohoutku, je díky moderním technologiím úpravy a čištění vysoce kvalitní. Nejdůležitějším krokem v úpravě vody je zničení potenciálně škodlivých mikroorganismů – z toho důvodu se do vody přidává chlor a jiná dezinfekční činidla, která skutečně zlikvidují ve vodě téměř vše živé. Ironií však je, že tento proces je v současné době příčinou vzniku nových, zdraví nebezpečných sloučenin – chlor je chemicky velmi nestabilní látka, reaguje ve vodě s organickými sloučeninami a tvoří velmi nebezpečné chemikálie – tzv. trihalometany (THM). Bylo prokázáno, že tyto látky mají mutagenní a karcinogenní účinky (může dojít k vrozeným defektům, vzniku nádorových onemocnění močového traktu, tlustého střeva, jater apod). I přes intenzívní používání dezinfekčních činidel se může stát, že ve vodě zůstanou někteří nebezpeční paraziti. Velmi nebezpeční jsou prvoci Cryptosporidium, kteří způsobují kryptosporidiózu u lidí. Kryptosporidióza může způsobovat průjem, bolesti břicha, zvracení a horečku, která u zdravých dospělých jedinců trvá až dva týdny, ale u osob s oslabenou imunitou může být chronická nebo smrtelná. Pouhých 30 parazitů tohoto druhu v jedné sklenici vody může způsobit dlouhodobé zdravotní problémy. Dalším parazitem odolným proti chloru je prvok Lamblie – způsobuje příznaky podobné zánětu tlustého střeva a syndromu střevního dráždění, křeče, průjmy a nevolnosti.

Při cestě z vodárny až do vodovodního kohoutku v naší domácnosti se do vody také dostanou různé kontaminanty - většinou ze starého vodovodního potrubí – rez, olovo z trubek nebo pájených spojů apod. Olovo může poškozovat reprodukční a centrální nervový systém, je častou příčinou vzniku vysokého krevního tlaku u dospělých a poškození sluchu. Dětský organismus má bohužel schopnost absorbovar mnohem vyšší procento tohoto prvku ze stravy než dospělí (u kojenců a dětí tak způsobuje problémy v chování, snižuje schopnost učit se a může způsobovat retardaci. Některé studie dokonce prokázaly, že pravidelné podávání olova v pitné vodě snižuje inteligenci dětí).

Z dalších těžkých kovů, které se mohou běžně vyskytovat ve vodě, je hliník. Tato látka se ukládá v nervových buňkách, kde působí jako neurotoxin a způsobuje degenerativní poškození mozku.

Před relativně nedávnou dobou začala různá média na celém světě upozorňovat na nebezpečí obsahu toxických látek v rybách – zjistilo se, že spousta lidí splachuje do záchodů antikoncepční pilulky, antibiotika, léky proti bolesti, parfémy, prací prostředky... Čističky vod nejsou koncipované na odstranění těchto látek, které projdou do řek, jezer a rezervoárů vody. Lidé pak tyto látky přijímají nejen v podobě "pitné" vody, ale i s jídlem (nejčastěji právě ryby). Pokud žijeme v zemědělské oblasti, existuje vysoká pravděpodobnost, že ve zdrojích pitné vody jsou obsaženy pesticidy nebo dusičnany z odplavených dusíkatých hnojiv. Pravidelný příjem těchto chemikálií způsobuje vrozené vady, genetické mutace, nervová poškození, srdečně cévní choroby a rakovinu. Jsou také odpovědné za vznik syndromu dětské deprese (methemoglobinemie) a u dospělých přispívají k tvorbě nitrosaminů, které mají karcinogenní účinky.

Také kyselé deště jsou velmi častou příčinou znečištění nejen potenciálních zdrojů pitné vody, ale i ryb a ostatních živočichů, odkud se pak tyto látky dostávají do lidského organismu.



Škola zdravého vaření