Mumio

Mumio

Tento černý, lesklý balzám, nazývaný slzami hor, je znám a používán jako významný lék po tisíciletí. O jeho léčebných schopnostech psal i tádžicko-perský lékař a filosof Avicena v 11. století n.l. Mumio se nachází v horách Tianšanu, Altaje a Kavkazu, většinou v jeskyních, ve výšce od dvou do tří tisíc metrů.

Ve střední Asii je mumio široce používáno v lidovém léčitelství i dnes. Při zkouškách na zvířatech i lidech byla dokázána vysoká účinnost balzámu zejména při hojení zlomenin a zlepšování celkového stavu nemocných.

Dodnes zůstává záhadou původ mumia. Pro jeho vznik existuje několik domněnek: může to být produkt mikroorganismů, něco jako nafta, rozložený vosk a med divokých včel nebo dokonce fermentované výkaly hlodavců, kteří na horských lukách spásají léčivé byliny. Každopádně bylo několika výpravami odborníků zjištěno, že se jedná o hnědou až černou hmotu se specifickou vůní ( spíše zápachem ), která prosakuje ze sklaních puklin a tvoří na stěnách jeskyní krápníky. Mumio je na povrchu lesklé, podobné asfaltu, který bývá na trhu často podsunut místo mumia věci neznalým cizincům.

Uzbecký chirurg Šarikov z Taškentu, který se první začal mumiem vědecky zabývat asi před dvaceti lety, uvádí přes 70 knih východní medicíny, které se o mumiu zmiňují. Podle nich dodává tento balzám sílu celého organismu, ale hlavně srdci. Používalo se ho také při nemocech jater a žaludku, při tuberkulóze, astmatu, zánětech, otravách, bolestech hlavy, migrénách,m paralýze, obrně a cukrovce. Údajně léčí i zánět mozkových blan, roztroušenou sklerózu, otřes mozku, hysterii, neurastenii, psychopatii a epilepsii. Mumio normalizuje funkci orgánů, odstraňuje jejich neduhy, má celkově posilující účinek na organismus. Je třikrát účinnější než ženšen, výtažek z eleuterokoku nebo pantokrin ( výtažek z mladých jeleních parohů ) Nejvýrazněji se projevuje při aktivaci pohlavní činnosti a rychlému srůstání zlomenin a zašívání ran. Staré východní přísloví praví: Jen mumio zachraňuje před smrtí.

Mumio obsahuje 28 chemických prvků a 30 stopových látek, 10 kysličníků, 6 aminokyselin, řadu vitamínů, z nichž nejvýznamnější je B 12, R 617 a B 1, éterické oleje, včelí jed a vosk, smolnaté látky, které příznivě působí na látkovou výměnu a regenerační procesy v tkáních, obnovují sníženou funkci periferního nervstva a analyzujících center mozku, urychlují dělení buněk tím, že se zúčastní biosyntézy buněčných kyselin (DNK ).

Iva Hédlová
Zdroj: www.zdravi4u.cz

Ilustrační obrázek: © Pixmac.cz



Škola zdravého vaření