Pivo

To, že jsou Češi světovými přeborníky ve výrobě a konzumaci piva, ví snad každý občan tohoto státu. Oficiální statistiky říkají, že Česká republika zaujímá mezi světovými producenty šestnácté místo s roční produkcí pohybující se kolem 18 milionů hektolitrů. V průměrné roční spotřebě na osobu jsme však absolutní jedničkou.

Pivo je nejenom chuťově atraktivní nápoj, ale už dlouhou dobu je prokázáno, že jeho přiměřená konzumace má příznivé účinky na naše zdraví. Nejčastěji se hovoří pozitivním vlivu malého množství alkoholu na snížení počtu srdečně cévních onemocnění – tyto choroby představují nejčastější příčinu úmrtnosti v našich zeměpisných šířkách. V mnoha různých studiích bylo prokázáno, že alkohol (v přiměřených dávkách) skutečně omezuje vznik ischemické choroby srdeční, snižuje úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody. Tento efekt se většinou připisuje zvýšení hladiny „dobrého“ HDL cholesterolu a celkovému snížení koncentrace LDL cholesterolu. Alkohol má i jiné pozitivní vlivy (při rozumné konzumaci) – ovlivňuje naši psychiku, snižuje stres, podporuje krevní oběh a snižuje krevní tlak.

Co si máme představit pod přiměřenými dávkami? Průměrně se udává optimální dávka 20-40 g alkoholu za den (pochopitelně pro dospělou osobu), což v našem případě odpovídá 1-2 pivům.

Důležitou vlastností piva ze zdravotního hlediska je jeho antioxidační schopnost (antioxidanty zabraňují volným radikálům v jejich škodlivém působení a tím snižují riziko vzniku rakoviny a srdečních problémů).

Antioxidanty se do piva dostávají ze sladu a ze chmelu – pivo tak obsahuje účinné látky jako selen, vitamíny C a E, bioflavonoidy, polyfenoly, fytoestrogeny a mnoho dalších. Nejvýznamnější z nich z hlediska prevence různých chorob jsou polyfenoly – mají prokázaný protirakovinné, antimikrobiální a protisrážlivé účinky, regulují krevní tlak a do jisté míry i hladinu krevního cukru.

Jedním z nejběžnějších antioxidantů v pivu je kyselina ferulová – je zde obsažena v množství až 7 mg/l (pro zajímavost je to přibližně 10x menší množství než se nachází v rajčatech, ale v pivu je mnohem lépe biologicky využitelná).

Významnou roli v pivu hraj i bioflavonoidy – některé z nich mají prokázané protirakovinné účinky. Stále častěji se také poukazuje na důležitou úlohu fytoestrogenů – tyto látky např. významně snižují výskyt rakoviny prsu, dělohy, tlustého střeva i prostaty (v Evropě je koncentrace fytoestrogenů ve stravě až 100x nižší než v asijských zemích, což se statisticky odráží v rozdílném výskytu některých onemocnění v obou světadílech). Zajímavostí je, že množství fytoestrogenů se výrazně liší nejen mezi různými pivy, ale i u stejných piv z různých šarží (1 litr piva tak může u Evropanů zvyšovat příjem fytoestrogenů přibližně o 10%, což může být považováno za další důvod jeho pravidelné konzumace).

Pivo je zřejmě jediným alkoholickým nápojem, který obsahuje významné přirozené množství vitamínů – nejznámější jsou bezesporu vitamíny B komplexu (v 1 litru piva je obsaženo přibližně 10-15% DDD) – tyto vitamíny jsou velmi účinné především při snižování koncentrace homocysteinu v krvi.

Dále pivo obsahuje více než 30 různých minerálů a stopových prvků, které většinou pochází ze sladu.

Dosud bylo v pivu nalezeno přes 2000 různých přírodních látek. Většina z nich má prokázané pozitivní účinky na naše zdraví, a právě to by měl být jeden z hlavních důvodů, proč bychom měli dále udržovat celosvětové prvenství v jeho konzumaci.



Škola zdravého vaření