Rozmarýn

Rozmarýn lékařský, v dřívějších dobách symbol lásky a věrnosti, je stále zelený keř pocházející z jihozápadní Evropy. Tato rostlinka, dnes používaná převážně v podobě koření, má velmi zajímavou minulost. Staří Římané jej nazývali mořská rosa (ros marinos), protože často rostl při břehu moře a byl zavlažován kapkami mořské vody. Ve středověku byl rozmarýn známým prostředkem na zahánění zlých duchů, církev jej používala mj. i jako kadidlo. Z jeho dřeva se dokonce vyráběly loutny. Listy rozmarýnu však vždy byly vděčným univerzálním přírodním lékem.

Z aktivních látek obsahuje silice, glykosidy, hořčiny a třísloviny, které se chlubí širokým spektrem zdraví prospěšných účinků. V prvé řadě stimulují vylučování trávicích šťáv a žluči a tím podporují chuť k jídlu a procesy trávení. Těchto účinků je možné využít např. při poruchách trávení, nechutenství a střevních kolikách. Působí také močopudně a zvyšuje prokrvení v oblasti malé pánve – z toho důvodu by se především těhotné ženy měly vyhýbat příliš vysokým dávkám tohoto koření.

Bylina navíc obsahuje i antioxidační látky, extrakt z rozmarýnu bývá proto součástí různých doplňků stravy.

Listy rozmarýnu intenzívně voní po kafru a jehličí, což se hojně využívá v různých kuchyních - běžně se přidává do polévek, k zelenině, salátů, k rybám, jehněčímu a vepřovému, do omáček. Pokud jej ponecháte v pokrmu příliš dlouho nebo použijete velké množství, může dodat jídlu hořkou pachuť. Také není vhodné rozmarýn kombinovat společně s bobkovým listem.

Jestliže dáváte přednost vlastnímu sběru před kupovaným kořením, doporučuje se listy sušit ve stínu nebo dobře větraném prostoru při teplotě do 30°C.

Víte,že...

rozmarýn může ve větších dávkách působit opojně, proto je vhodné dávat pozor při jeho dávkování? Do pokrmů pro čtyři osoby stačí 1 čajová lžička.



Škola zdravého vaření