Šalvěj

Tato bezesporu zajímavá rostlina pochází původně z oblastí kolem Středozemního moře a z Malé Asie. Účinky šalvěje jako koření i léku jsou známy už po dlouhá staletí – k léčivým rostlinám patřila už ve starověkém Římě, ve středověku se často používala k zastavení krvácení z ran, proti křečím, dokonce se věřilo, že usnadňuje početí.
V současné době se nejvíce používá jako koření v jihoevropských státech, především v Itálii.

Šalvěj je typická výrazně aromatickou, jemně hořkou chutí, v mnoha směrech připomíná rozmarýn. Jako koření se používá pouze v malých množstvích, nejčastěji k ochucení pokrmů z ryb, zvěřiny, vepřového a skopového masa. Většinou se doporučuje opatrné dávkování, aby svou aromatickou vůní nepřebila chuť samotné potraviny.

V lidovém léčitelství se extrakty šalvěje používají při zánětech trávicího ústrojí, k potlačení zvýšené potivosti a dokonce i při zvýšené krvácivosti dásní. Obecně látky obsažené v této bylině (třísloviny, fytoestrogenní látky, silice apod.) působí příznivě na trávení, zklidňují nervy a podporují spánek. Šalvěj se používá i do kloktadel při bolení v krku, k osvěžení dechu a při čistění zubů, éterický olej se používá např. v kosmetickém průmyslu.

Pokud chcete použít šalvěj k léčebným účelům, mějte na mysli, že silice obsažené v jejím extraktu mohou ve vyšších dávkách vyvolat křeče. Výjimečně se mohou vyskytnout i alergické reakce jak při zevním, tak při vnitřním použití, proto používejte produkty z této rostliny s opatrností.