Thajský box

Thajský box

Thajský box neboli Muay-Thai je velmi staré bojové umění, které zavedl jako způsob boje muže proti muži ve své armádě král Ramkhamhaeng na počátku 14 století. Povinná výuka Muay-thai, jako způsobu sebeobrany a připravenosti národa, je v Thajsku zavedena na všech stupních škol (mateřských nevyjímaje), v armádě a samozřejmě ve výcvikových kempech po celé zemi.

Zajímavostí také je, že do roku 1996 nebyl povolen vstup ženám do ringu ani na sportoviště, avšak od roku 2001, zřejmě kvůli snaze prosadit thajský box na Olympijské hry, mohou již zápasit i ženy. V Thajském království je však snem každého malého Thajce alespoň jednou vybojovat zápas národního šampiona na Lumpiny nebo Ratchadamnoen stadionu, svatostáncích Muay-Thai.

V Thajsku box není jen pouhé bojové umění, je protkán mnoha rituály a navíc ho jako jediný boj doprovází tanec nazvaný VAI-KRU. Znamená to, že za zvuku bubnu, cimbálu a jávské flétny borci před bojem tančí v ringu svůj tanec, kterým vzdávají poctu učiteli, soupeři a tradicím. Thajci říkají, že rozhoduje o výsledku zápasu a bez něj by thajský box nebyl tím, čím pro ně národní sport je. Přejímat východní filozofie do zcela rozdílných podmínek však nelze, a proto se ve světě a od roku 1992 i u nás provádí v podobě bojového sportu. V zápasech, které jsou na 5 kol po třech minutách se používají údery rukou, loktů, kolen a nohou. Na rozdíl od jiných sportů je thajský box plnokontaktní, a mimo hlavy a těla se útoky vedou i na nohy a povoleny jsou i různé strhy, shozy a typické úchyty v klinči. Borci v profesionálním ringu mají jen rukavice, chránič zubů a suspenzor (ochrana genitálií), amatéři ještě helmu a chrániče holení.

Je to tvrdý sport, jeden z nejtvrdších na světě, ale do ringu nejdou borci soupeře zranit či zbít, ale dokázat jeden druhému, kdo je chytřejší, rychlejší a přesnější a lépe fyzicky připraven.

Petr Ottich
www.thajsky-box.cz

Ilustrační obrázek: © Pixmac.cz



Škola zdravého vaření