Tymián

Čerstvé i sušené listy této rostlinky byly známy jako koření i lék už od starověku, staří Římané podávali tymián pro svůj posilující účinek zápasícím gladiátorům, ve starověkém Egyptě používali silice tymiánu k balzamování mumií.

Tymián patří do stejné čeledi rostlin jako mateřídouška, tvrdí se o něm, že je jejím „ušlechtilejším bratrem“. Běžně se pěstuje hlavně ve Španělsku, Albánii, Itálii, Francii a Řecku. Je charakteristický svojí silně pikantní až lehce hořkou chutí, kterou připomíná kafr nebo hřebíček. Obsahuje poměrně velké množství účinných látek (silice, třísloviny, hořčiny), které pomáhají při dýchacích potížích (uvolňují křeče a hlen, silice tymiánu bývají častou součástí různých sirupů na kašlání), pomáhají i při revmatismu, podporují trávení, obecně působí protizánětlivě. Tymián je jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům.

Používá se do mnoha různých pokrmů - vhodný je do sýrů, masných pokrmů, do salátů, omáček, na pizzu, ke zvěřině, přidává se při uzení masa. Tymián bývá častou součástí provensálského koření.



Škola zdravého vaření